O nás

Název

Název Jaspis, pochází z Bible. Je to označení pro druh drahokamu, o kterém čteme v biblické knize Zjevení jako o jednom ze základních kamenů nebeských hradeb.

Cíl a poslání

Sdružení bylo založeno s cílem a poslání poskytovat na základě biblických principů pomoc ve všech oblastech lidského života – duševní, duchovní i tělesné. S touhou zaměřit se především na děti, mladé lidi, rodiny a lidi v nouzi.

Změření

Specifický, či konkrétní sociální zaměření sdružení byla prevence sociálně patologických jevů. Prevence dětí, sociálně vyloučených, aby se začlenili do společnosti, a nemarnili svůj čas a život neužitečnou či i ilegální činností. Touhou
zakladatelů Jaspisu bylo poskytnout těmto mladým smysluplnou náplň jejich času a tím jim také pomoct v jejich životním směřování. Jelikož tyto děti (návštěvníci) jsou většinově buď Rómové anebo děti ze sociálně slabých rodin, které nemají finance na to, aby si mohli dovolit placené kroužky a aktivity, tak se jim všechny Jaspisové kroužky a aktivity nabízí zdarma.

Historie

Založení občanského sdružení předcházela dlouholetá touha některých členů Sboru bratrské jednoty baptistů v Kroměříži věnovat se dětem a mladým lidem tohoto města.
V dubnu 2003 se tak začala pomalu rozvíjet realizace této myšlenky, tím, že se ze Zlína přestěhoval do Kroměříže ing. Martin Čechák (tehdejší předseda sdružení) se snahou založit činnost pro mládež. Na základě tříleté praxe z o.s. Unie Kompas (kde byl do té doby zaměstnán) začal od září realizovat preventivní přednášky na školách, mapování lokality a specifických potřeb regionu a od října zahájil zkušební provoz klubu (v provizorních prostorách).
V lednu 2004 se završila tato počáteční fáze sestavením stanov a následně registrací občanského sdružení Jaspis u MV ČR (březen 2004).
Následně se v létě toho roku se začalo intenzivně pracovat na rekonstrukci sklepních – doposud nevyužívaných – prostor sborového domu BJB pro účely klubovny a výstavbě klubové umělé horolezecké stěny. Od října pak probíhal pilotní provoz klubu Jaspis – nízkoprahového („každý může překročit náš práh“) zařízení pro děti a mládež (dále NZDM).
V lednu 2005 získali pověření k výkonu soc. právní ochrany dětí a mládeže a od dubna se začali klientům věnovat první noví zaměstnanci vyčlenění pro klubovou činnost.
Od února 2006 začal vykonávat terénní práci v oblasti primární a částečně i sekundární prevence sociálně patologických jevů dětí a mládeže samostatný „streetworker“. Tzv. „street worker“ byla klíčová osoba, která tyto děti vyhledává venku, a příležitostně se věnuje těm, kteří nechtějí být součástí Jaspisu. Po navázání vztahů, byli zváni do (střediska) klubu.
V roce 2007 sdružení získalo další pracovníky, realizovala se činnost velmi úspěšné hudební zkušebny a absolvoval se náročný audit České asociace streetwork – ustanoveni za její členy.
Dále se v tomto roce povedlo získat grant z Evropské Unie (2 mil kč). Také se změnil zákon, který požadoval v těchto střediskách sociální pracovníky s minimálním sociálním vzděláním (křesťanští pracovníci tuto kvalifikaci naneštěstí neměli).
Rok 2008 přinesl změnu vedení organizace. Novým předsedou se stal Bc. Alois Klepáček. V květnu se úspěšně zakončil projekt financovaný ze SROP EU.
V roce 2009 došlo k zásadní změně ve fungování sdružení. Proběhla transformace z Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež na Volnočasové centrum pro děti a mládež.
Po skončení závazků udržitelnosti grantu SROP (2011) se Jaspis přetransformoval na volnočasové centrum.
Důvodů pro tuto transformaci bylo několik. Nicméně hlavní důvod proč tato změna musela nezbytně přijít, byly gradující požadavky na vedení této práce spjaté s granty. To mělo za následek, že duchovní práce ustupovala až do té míry, že bylo až téměř nemožné jakýmkoliv způsobem ji provádět.
Proto, po ukončení (splnění) požadavků spojených s granty, se tato služba změnila, tak aby mohla být primárně zaměřena na misijní práci.
Tento přechod přinesl víceméně dvě změny. 1) Kvůli nedostatku financím se chod tohoto střediska značně omezil 2) Tím, že JASPIS již nebyl svázán regulacemi z grantů, stal se více misijně orientovaný, tedy zaměřený nejenom na aktivity, ale také na duchovní službu.